Z významného českolipského rodu Elbelů tentokrát vybíráme Antona, syna Rudolfa Elbela, o kterém byl jeden z předchozích dílů našeho seriálu o významných postavách českolipské historie.
Spoluautorkou dnešního dílu je opět Jana Elbelová, která už podle jména má na zmapování tohoto rodu osobní zájem. Více si o ní můžete přečíst zde.
Rudolfův syn Anton šel nejprve ve stopách svého otce a vyučil se pekařem a cukrářem.
Záznam o narození Antona
Své cukrářské dovednosti uplatnil i ve Vídni, kde v mládí pobýval a kde měl pronajatou cukrárnu. V roce 1855 tam zřejmě přivedl do jiného stavu dvacetiletou Terezii Pokornou, dceru krejčího. Ta porodila nemanželského syna Antona, kterého otec Elbel dodatečně uznal za vlastního až poté, co se s Terezií ve Vídni v létě roku 1860 oženil.
Záznam o Antonově svatbě ve Vídni
Pro ty, kdo nepátrají v matrikách, připomínáme, že to byla běžná praxe. Matriky jsou plné dětí, u kterých není otec uveden. Ne proto, že by nebyl znám, ale protože dítě bylo nemanželské. Někteří kněží budoucím badatelům usnadnili práci tím, že nějaký údaj o skutečném otci přidali aspoň do poznámek, anebo matriku doplnili, když došlo k legitimizaci svazku.
Po sňatku se novomanželé přestěhovali zpět do České Lípy, kde se jim 23. října 1861 v tehdejším č. p. 88 (dnes Jindřich z Lipé 94) narodil syn Rudolf Karl. Ještě ten samý den ale pro celkovou tělesnou slabost zemřel. Jeho matka, Terezie, zemřela tamtéž o pouhý měsíc později na tuberkulózu. Na stejnou chorobu zemřel na stejné adrese, ale o 14 let později, i dvacetiletý syn Anton coby praktikant u C. k. celní správy.
Tři a půl roku po ztrátě své první ženy se Anton oženil podruhé. Tentokrát v Praze, v kostele sv. Víta a to se slečnou Annou Lacroix, šestadvacetiletou dcerou C. k. vrchního velitele stráží Arnolda Lacroix.
Záznam o Antonově svatbě v Praze
Nevěsta má u bydliště uvedenu adresu Pražského hradu, kde její otec patrně v době svatby sloužil. Za svědky jim šli Wilhelm Rapp (ředitel továrny v České Lípě a Antonův švagr) a Franz Engelman - sluha u dvora bývalého císaře Ferdinanda V.
S Annou měl Anton další děti.
Dcera Marie se narodila v září 1865. V 27 letech se provdala v České Lípě za Josefa Redla, lesníka z Police u Jemnice a pozdějšího ředitele tamního velkostatku. Při této svatbě v roce 1893 je nevěstin otec Anton uváděn už jako úředník spořitelny, stejně jako i v pozdějších letech.
Další Antonova dcera, Františka, zemřela jako dítě asi v pěti letech, pravděpodobně na nějaké svalové onemocnění.
Jako poslední Jana Elbelová našla dceru Wilhelminu, narozenou roku 1875. Další děti a tedy ani žádné další nositele příjmení Elbel už v matrikách nenašla.
Další zprávu o Antonovi Jana Elbelová nalezla v tisku. Dne 5. září 1890 napsal dopis, který později toho roku otiskli v „Mittheilungen des Nordböhmischen Excursions Clubs“ (Oznámení Severočeského výletního klubu). Jde patrně o vysvětlující reakci na nějaký spor ohledně „Kaiser Jofeph-Apotheke“ . Píše v něm o svém dědovi Tobiasi Kellnerovi a jeho čtyřech dcerách.
Tabias Kellner, starosta města Lípy, zemřelý 14. dubna 1836 ve věku 72 let, byl můj dědeček z matčiny strany. Měl čtyři dcery. Nejstarší, jménem Francisca, se provdala za mého otce Rudolfa Elbela; druhá, Theresia, si vzala Jakoba Wella, lékárníka v lékárně Kaiser Joseph; třetí, Karoline, se provdala za továrníka Franze Liebische ve Warnsdorfu a čtvrtá, Monika, se po smrti rodičů provdala za nájemce lékárny Wenzela Metzeho. Lékárna tedy nepatřila posledně jmenovaným, ale dvěma dcerám předčasně zemřelého manželského páru Jakoba a Theresie Wellovým. Tyto dvě dcery, jejichž opatrovníkem byl můj milovaný otec Rudolf Elbel, se jmenovaly Karoline a Theresia a první se provdala za lékárníka Sekeru v Lounech a druhá za právníka Dr. Josefa Schönfelda, někdejšího starostu v Lípě. Ten „starý Elbel“, který se objevil ve Strakatzově episodě, byl jen můj požehnaný otec, který byl vítaným hostem v Augustiniánském klášteře. Dr. Joh. Jakobi tam byl rodinným lékařem. Anton Elbel
Zajímavé je, že lékárna, kvůli které se příbuzní přeli, je na tomto místě dodnes. Podle katastru nemovitostí budovu v současnosti vlastní Českolipská lékárenská společnost, jejímž jednatelem je ředitel českolipské obchodní akademie Rostislav Lád.
Zápis o úmrtí Antonovy manželky Anny v České Lípě č. p. 157 z roku 1899 je poslední zmínkou o rodu Elbelů, kterou Jana Elbelová v českolipských matrikách našla.
Anton zemřel někdy mezi lety 1899 a 1904 zřejmě mimo Českou Lípu. Místo jeho posledního odpočinku je však zatím záhadou.