Pro zpestření, než vám v dalších dílech nabídnu zpovědi dalších dvou fotbalistů, zařazuji pohledy z jiných úhlů. Hned po vydání se mi ozval Zdeněk Heinzel, ředitel mládeže ve varnsdorfském týmu, do něhož českolipští fotbalisté míří nejčastěji.
Dalším hráčem, kterého vám chci představit v rámci této reportáže, je Miloslav Bukáček.
Jak jsem již napsal v předchozích dílech, sestavil jsem krátký dotazník. Ten jsem poslal několika českolipským mladým klukům, kteří hrají fotbal v okolních městech. Vyplněných se mi jich vrátilo pět, z nichž čtyři jsou použitelné. Snad mají vypovídací hodnotu. Nabídnu vám je ve čtyřech samostatných článcích, které ale budou po dvou dílech proložené zase názory jiných lidí.
O názor jsem požádal také Daniela Ryla, sportovního komentátora, píšícího reportáže pro weby společnosti eSports či Gambrinus ligy. Dnes sice žije v Praze, ale několik let hrál za českolipskou Lokotku.
Pro sezónu 2013/14 byl v České republice z rozhodnutí Tribunálu talentované mládeže přidělen status Sportovního střediska mládeže padesáti týmům. Samozřejmostí je na seznamu přítomnost takových klubů, jako jsou třeba Baník Ostrava, Bohemians 1905, Slavia Praha apod. Českolipští hráči mizí ale především v okolních městech: Mladé Boleslavi, Liberci, Teplicích, Varnsdorfu či Mostu.
Pro další díl rubriky Zaostřeno jsem si vybral téma, které mi aspoň zdánlivě přišlo apolitické. Takové však v dnešní době prakticky neexistuje a text to zřejmě potvrdí. Na nápad věnovat se problematice fotbalu a zejména odchodům mladých kluků z Lípy mě přivedl případ mého žáka Viktora Česenka.
Prostým odhadem hodnotím audit ZZS jako nedobře odvedenou práci
Zaostřeno / / 20. Listopad 2013 - 21:03K titulku mě inspiruje dnes již téměř okřídlený obrat z tzv. forenzního auditu příspěvkové organizace Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, za který krajský odbor zdravotnictví zaplatil 338 tis. Kč: „prostým odhadem byl jejich počet jen cca 50%“, kterým kontroloři naprosto výstižně a vyčerpávajícím způsobem popisují, jak zjišťovali stav skladu pneumatik, kde jich podle evidence mělo...
Odjakživa jsem byl nepřítelem marného naříkání a kvílení, přesvědčen jsa, že jenom pilná práce a snažení k předu pomůže. Kdyby jen každý jednotlivý člověk na tom místě, kde stojí, k dobrému se snažil: zajisté by se i celá země šťastného stavu neminula. Pročež také myslím, aby každý raději malé nedůstatky okolo sebe, ku kterých zdvihnutí moc jeho stačí, napravoval, místo planého stesku...
Zajímal jsem se ještě o jeden fakt. O všech zásadních řešeních rozhodovala rada města. Její jednání jsou neveřejná. Ale 28. března 2012 se změna parkování v centru města dostala i na jednání zastupitelstva.
A do třetice Karel Bezucha. I tentokrát odpovídal velice vstřícně a to i přesto, že některé mé otázky byly poměrně drzé, možná hloupé.
- ‹‹
- 10 / 10